|
Vyučující
|
-
Jelinek April, MVDr.
-
Hořín Petr, prof. MVDr. CSc.
-
Stejskalová Karla, MVDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Témata přednášek: Domácí zvířata: genetika domestikace, základy genetiky šlechtění zvířat, selekce a plemenitba. Genomy domácích zvířat, genomické přístupy ve šlechtění a diagnostice u domácích zvířat. Mutace a jejich následky. Dědičná onemocnění a vrozené vývojové vady domácích zvířat, diagnostika. Cytogenetika a její využití ve veterinární medicíně. Genetika reprodukce domácích zvířat. Genetická variabilita odolnosti a vnímavosti k onemocněním a její využití v kontrole zdravotního stavu zvířat. Farmakogenetika a farmakogenomika: genetická variabilita v reakci na léčiva, využití ve veterinární medicíně a v produkci léčiv. Genové manipulace, rekombinantní produkty, GMO a jejich využití ve veterinární medicíně. Genetické riziko environmentálních faktorů. Témata cvičení: Diagnostika a diferenciální diagnostika příčin dědičných onemocnění v praxi veterinárního lékaře. Způsoby dědičnosti onemocnění zvířat, genealogický rozbor. Aplikované výpočty ve veterinární genetice (koeficient inbrídingu, populační genetika). Molekulární diagnostika ve veterinární medicíně, určování parentity. Dědičná onemocnění a vrozené vývojové vady u jednotlivých druhů domácích zvířat - demonstrace.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednáška, Seminář
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty v preklinické fázi jejich studia s aplikacemi genetiky ve veterinární medicíně a chovu domácích zvířat. V kontextu šlechtění zvířat se vyučuje problematika dědičných onemocnění a vrozených vývojových vad, genetické rezistence/vnímavosti k nemocem, dědičné variability v odolnosti k faktorům zevního prostředí. Jsou vysvětleny principy genetické diagnostiky a nové trendy v oboru, a jejich využití při řešení komplexních otázek biomedicíny.
1. Teoretické způsobilosti. Student dokáže, definovat, popsat, vysvětlit a vysvětlit principy využití poznatků současné genetiky a genomiky v různých oblastech veterinární medicín v rozsahu přednáškového sylabu. 2. Praktické dovednosti. Student umí rozpoznat, kdy vyslovit podezření na genetickou příčinu patologického stavu; umí rozpoznat základní způsoby dědičnosti nemocí zvířat, umí interpretovat výsledky laboratorních a jiných genetických vyšetření pro sebe i pro klienta; umí provést a interpretovat základní výpočty, jako je koeficient inbrídingu; umí rozpoznat nejčastější dědičná onemocnění u hlavních druhů domácích zvířat. 3. Kompetence. Student umí použít výše uvedené znalosti a dovednosti a samostatně rozhodnout o dalším postupu v případě podezření na genetickou příčinu poruch zdravotního stav; umí rozhodnout, ve které situaci je kompetentní vyřešit klientův problém sám a ve které situaci ho referovat na specializované pracoviště.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Zkouška písemná, Zápočet písemný
1. Zápočet. Závěrečný písemný test ověřující schopnost reflektovat obsah cvičení formou výpočtu nebo shrnutím podstatných informací o zadaném tématu. 2. Zkouška. Písemný test složený ze dvou částí ověřující dva různé typy vědomostí. První část je tvořena mnohovýběrovým testem (20 otázek, 4 možné odpovědi, 1 správná); testuje dílčí vědomosti v rozsahu definovaném sylaby přednášek a cvičení. Druhá část je esej na téma odpovídající jednotlivým bodům sylabu přednášek; testuje obecnou orientaci v problematice předmětu, schopnost strukturovaně pojednat o zadaném tématu a identifikovat všechny jeho podstatné aspekty. Výsledné hodnocení zkoušky se zakládá na bodovém ohodnocení první části a kategorickém (ano/ne) vyhodnocení druhé části test.
|
|
Doporučená literatura
|
-
F. W. Nicholas. Introduction to veterinary genetics, 3rd Ed..
|