Nadměrné používání antimikrobiálních látek (AML) je zvláště v posledních letech
řešenou záležitostí a nemělo by se v souvislosti se zdravím zvířat a bezpečností potravin živočišného původu podceňovat. Povědomí o spotřebě těchto látek a důvodech pro jejich použití může pomoci při předcházení jejich nadužívání, a tím i posloužit jako prevence proti rozšiřování antibiotické rezistence vnímavých patogenů. V rámci této práce byla vyhodnocena spotřeba AML v chovu skotu s tržní produkcí mléka, analýza spotřeby podle jednotlivých skupin antibiotik a diagnózy, resp. další důvody pro podání AML, včetně zaměření na rozlišení preventivního a terapeutického podávání. Za tímto účelem byly vybrány a v letech
2021-2023 sledovány dva chovy dojnic s odlišným plemenem skotu, a to českým strakatým skotem v chovu A a holštýnským v chovu B. V chovu A tvořila antimikrobika 57,68 % z podaných léčiv, v chovu B pak 61,06 %, mezi chovy byl zjištěn statistický rozdíl (p < 0,01). V chovu A se počet podání AML za
sledované období snížil, v chovu B se toto nepotvrdilo. V chovu A i B byla zjištěna nejvyšší spotřeba AML ze skupiny penicilinů (chov A 88,26 %, chov B 50,70 %), kdy nejvíce spotřebovanou léčivou látkou bylo cloxacillinum (chov A 32,04 %, chov B 29,52 %), a to ze všech použitých léčivých látek. V chovu B byla
vysoká spotřeba také u monensinu (12,62 %) a linkosamidů (12,13 %). V chovech byl mezi skupinami AML zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl (p < 0,01). Rozdíl ve spotřebě AML byl rovněž zjištěn i mezi sledovanými roky v rámci chovů a mezi chovy navzájem. Nejčetněji byly antimikrobiální látky podávány při zaprahování na konci laktace (chov A 55,52 %, chov B 34,97 %) a mastitidě (chov A 26,29 %, chov B 52,57 %). Zaměření na spotřebu však ukázalo, že nejvíce antimikrobiálních látek bylo spotřebováno při léčbě mastitid (chov A 32,73 %, chov B 33,55 %) a při zaprahování na konci laktace (chov A 32,14 %, chov B 28,33 %). Profylaktické podání AML bylo četnější v chovu A, nicméně celková spotřeba AML byla v obou chovech vyšší z terapeutických důvodů (chov A 63,51 %, chov B
56,56 %). Mezi chovy byl v tomto parametru zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl (p <0,01).
Anotace v angličtině
Excessive usage of antimicrobials (AML) has been an issue of particular concern in recent years and it shouldn't be underestimated in the context of animal health and the safety of animal-origin foodstuff. Awareness of the usage of these substances and reasons for their usage can help prevent their overuse and thus serve as a prevention against the increase of antibiotic resistence in susceptible pathogenes. In this work the consumption of antimicrobials in dairy cattle farms was evaluated, analyzing consumption by individual antibiotic groups and diagnosis and other reasons for the AML administration, including a focus on differentiating between preventive and therapeutic administration. For this purpose, two dairy cow farms with different breeds of cattle namely Czech spotted cattle in breed A and Holstein cattle in breed B were selected and monitored from 2021 to 2023. In the farm A and B, antimicrobials accounted for 57.68% and 61.06%, respectively, of the drugs administered. There was a statistical difference between the farms (p<0.01). In the farm A, the number of AML administrations decreased over the monitored period, but this was not confirmed in the farm B. In both breeding A and B, the highest consumption of antibiotics was found in the penicillin (breeding A 88.26%, breeding B 50.70%), with cloxacillinum being the most consumed drug (breeding A 32.04%, breeding B 29.52%) of all drugs used. Monensin (12.62%) and lincosamides (12.13%) were also highly consumed in breeding B. There was a highly statistically significant difference between antibiotic groups (p < 0.01). The difference in AML consumption was also found between the observed years and between farms. Antimicrobials were most frequently administered in drying off lactation (breeding A 55.52%, breeding B 34.97%) and mastitis (breeding A 26.29%, breeding B 52.57%). However, focusing on consumption showed that most antimicrobials were consumed in the treatment of mastitis (breeding A 32.73%, breeding B 33.55%) and in the drying off period (breeding A 32.14%, breeding B 28.33%). Prophylactic administration was more frequent in breed A, however, the total AML consumption was higher in both breeds for therapeutic reasons (breed A 63.51%, breed B 56.56%). There was a highly statistically significant difference in this parameter between the breeds (p < 0.01).
Klíčová slova
dojnice, antimikrobiální látky, zdraví dojnic, prevence a léčba v chovu dojnic
Klíčová slova v angličtině
dairy cows, antimicrobials, health of dairy cows, prevention and treatment in
dairy herds
Rozsah průvodní práce
75 s. (150 328 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Nadměrné používání antimikrobiálních látek (AML) je zvláště v posledních letech
řešenou záležitostí a nemělo by se v souvislosti se zdravím zvířat a bezpečností potravin živočišného původu podceňovat. Povědomí o spotřebě těchto látek a důvodech pro jejich použití může pomoci při předcházení jejich nadužívání, a tím i posloužit jako prevence proti rozšiřování antibiotické rezistence vnímavých patogenů. V rámci této práce byla vyhodnocena spotřeba AML v chovu skotu s tržní produkcí mléka, analýza spotřeby podle jednotlivých skupin antibiotik a diagnózy, resp. další důvody pro podání AML, včetně zaměření na rozlišení preventivního a terapeutického podávání. Za tímto účelem byly vybrány a v letech
2021-2023 sledovány dva chovy dojnic s odlišným plemenem skotu, a to českým strakatým skotem v chovu A a holštýnským v chovu B. V chovu A tvořila antimikrobika 57,68 % z podaných léčiv, v chovu B pak 61,06 %, mezi chovy byl zjištěn statistický rozdíl (p < 0,01). V chovu A se počet podání AML za
sledované období snížil, v chovu B se toto nepotvrdilo. V chovu A i B byla zjištěna nejvyšší spotřeba AML ze skupiny penicilinů (chov A 88,26 %, chov B 50,70 %), kdy nejvíce spotřebovanou léčivou látkou bylo cloxacillinum (chov A 32,04 %, chov B 29,52 %), a to ze všech použitých léčivých látek. V chovu B byla
vysoká spotřeba také u monensinu (12,62 %) a linkosamidů (12,13 %). V chovech byl mezi skupinami AML zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl (p < 0,01). Rozdíl ve spotřebě AML byl rovněž zjištěn i mezi sledovanými roky v rámci chovů a mezi chovy navzájem. Nejčetněji byly antimikrobiální látky podávány při zaprahování na konci laktace (chov A 55,52 %, chov B 34,97 %) a mastitidě (chov A 26,29 %, chov B 52,57 %). Zaměření na spotřebu však ukázalo, že nejvíce antimikrobiálních látek bylo spotřebováno při léčbě mastitid (chov A 32,73 %, chov B 33,55 %) a při zaprahování na konci laktace (chov A 32,14 %, chov B 28,33 %). Profylaktické podání AML bylo četnější v chovu A, nicméně celková spotřeba AML byla v obou chovech vyšší z terapeutických důvodů (chov A 63,51 %, chov B
56,56 %). Mezi chovy byl v tomto parametru zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl (p <0,01).
Anotace v angličtině
Excessive usage of antimicrobials (AML) has been an issue of particular concern in recent years and it shouldn't be underestimated in the context of animal health and the safety of animal-origin foodstuff. Awareness of the usage of these substances and reasons for their usage can help prevent their overuse and thus serve as a prevention against the increase of antibiotic resistence in susceptible pathogenes. In this work the consumption of antimicrobials in dairy cattle farms was evaluated, analyzing consumption by individual antibiotic groups and diagnosis and other reasons for the AML administration, including a focus on differentiating between preventive and therapeutic administration. For this purpose, two dairy cow farms with different breeds of cattle namely Czech spotted cattle in breed A and Holstein cattle in breed B were selected and monitored from 2021 to 2023. In the farm A and B, antimicrobials accounted for 57.68% and 61.06%, respectively, of the drugs administered. There was a statistical difference between the farms (p<0.01). In the farm A, the number of AML administrations decreased over the monitored period, but this was not confirmed in the farm B. In both breeding A and B, the highest consumption of antibiotics was found in the penicillin (breeding A 88.26%, breeding B 50.70%), with cloxacillinum being the most consumed drug (breeding A 32.04%, breeding B 29.52%) of all drugs used. Monensin (12.62%) and lincosamides (12.13%) were also highly consumed in breeding B. There was a highly statistically significant difference between antibiotic groups (p < 0.01). The difference in AML consumption was also found between the observed years and between farms. Antimicrobials were most frequently administered in drying off lactation (breeding A 55.52%, breeding B 34.97%) and mastitis (breeding A 26.29%, breeding B 52.57%). However, focusing on consumption showed that most antimicrobials were consumed in the treatment of mastitis (breeding A 32.73%, breeding B 33.55%) and in the drying off period (breeding A 32.14%, breeding B 28.33%). Prophylactic administration was more frequent in breed A, however, the total AML consumption was higher in both breeds for therapeutic reasons (breed A 63.51%, breed B 56.56%). There was a highly statistically significant difference in this parameter between the breeds (p < 0.01).
Klíčová slova
dojnice, antimikrobiální látky, zdraví dojnic, prevence a léčba v chovu dojnic
Klíčová slova v angličtině
dairy cows, antimicrobials, health of dairy cows, prevention and treatment in
dairy herds
Zásady pro vypracování
V současné době je velmi sledovanou problematikou spotřeba antimikrobik v chovech hospodářských zvířat. Hlavním důvodem pro plánovaný cílený monitoring je stoupající výskyt rezistence u mikroorganismů. Cílem práce bude vyhodnocení spotřeby antimikrobik ve vybraném chovu skotu se zaměřením na rozlišení preventivního a terapeutického podávání antimikrobik. Dále bude věnována pozornost analýze spotřeby podle jednotlivých skupin diagnóz. Součástí hodnocení bude rovněž vyčíslení průměrné spotřeby antimikrobik ve vztahu k počtu chovaných zvířat a srovnání s údaji publikovanými zeměmi v rámci Evropské unie.
Zásady pro vypracování
V současné době je velmi sledovanou problematikou spotřeba antimikrobik v chovech hospodářských zvířat. Hlavním důvodem pro plánovaný cílený monitoring je stoupající výskyt rezistence u mikroorganismů. Cílem práce bude vyhodnocení spotřeby antimikrobik ve vybraném chovu skotu se zaměřením na rozlišení preventivního a terapeutického podávání antimikrobik. Dále bude věnována pozornost analýze spotřeby podle jednotlivých skupin diagnóz. Součástí hodnocení bude rovněž vyčíslení průměrné spotřeby antimikrobik ve vztahu k počtu chovaných zvířat a srovnání s údaji publikovanými zeměmi v rámci Evropské unie.
Seznam doporučené literatury
L. Collineau et al.: Guidance on the Selection of Appropriate Indicators for Quantification of Antimicrobial Usage in Humans and Animals. Zoonoses and Public Health, 2017, 64:165-184
ÚSKVBL (2019) Spotřeba antimikrobik ve veterinární medicíně v ČR: Detailní komentované srovnání spotřeb antimikrobik 2010-2017, p.1 - 39, www.uskkvbl.cz
Šimůnek, J., Smola J.: Antimikrobiální léčiva ve veterinární medicíně, Prion ,2007, 251 s.
Seznam doporučené literatury
L. Collineau et al.: Guidance on the Selection of Appropriate Indicators for Quantification of Antimicrobial Usage in Humans and Animals. Zoonoses and Public Health, 2017, 64:165-184
ÚSKVBL (2019) Spotřeba antimikrobik ve veterinární medicíně v ČR: Detailní komentované srovnání spotřeb antimikrobik 2010-2017, p.1 - 39, www.uskkvbl.cz
Šimůnek, J., Smola J.: Antimikrobiální léčiva ve veterinární medicíně, Prion ,2007, 251 s.